Facebook-create

Do našeho nového domova v Komořanech jsme se stěhovali s tím, že tam chceme žít, ne jenom bydlet. To je jasný – tenhle blog je koneckonců o tom. Nechceme tu jenom přespávat tak, že si od pondělí do pátku každé ráno stoupneme v autě do zácpy, abychom pak někde celý den “vydělávali na život”, večer se pak vrátili ztahaní domů a o víkendu se celý ten “zameškaný život” snažili dohnat. Tak takhle rozhodně ne.

číst více.. Sousedský fejsbuk

Celý příspěvek

V lednu jsme cestovali po některých velkých městech Spojených států (LA, San Francisco, Vegas a New York) a v březnu jsme pro změnu vyrazili na návštěvu několika velkých měst Japonska (Naha, Kagošima, Hirošima, Kyoto a Tokio). Ač oba státy patří k těm nejrozvinutějším ekonomikám světa, byly to dva naprosto, ale naprosto rozdílné světy.
Jedna z věcí, kterou jsem tam hledal, byly projevy sociálních rozdílů, bídy, tj. i vandalismu (především ničení veřejného majetku). Zatímco ve zmiňovaných městech USA narazíte na lidi bez domova a na počmárané a jinak zničené plochy v podstatě na každém kroku, v Japonsku jsem „graffiti“ našel na jednom místě až na konci našeho pobytu, v Tokiu. Za lidmi bez domova mě musel dokonce zavést kamarád a tam, kde měli být, zrovna žádní nebyli.

číst více.. Jižní Bronx v Modřanech

Celý příspěvek

Člověk je společenský tvor. To je jasný. Na to, abychom přežili bez společnosti druhých, jsme příliš slabí. Pokud mi nevěříte, vydejte se třeba do ZOO, a dobře si tam podívejte do očí třeba lvovi, nosorožcovi nebo hrochovi. Proti podobným kabrňákům nemáme v divočině sami šanci. A že jich svého času po Zemi běhávalo! Jedinou šancí bylo spojit síly s ostatními.

číst více.. Městský cohousing

Celý příspěvek

Nic nečtěte a pusťte si to video v úvodu :-).
V sobotu 27.5.’17 pokračujeme v tradici našich sousedských slavností u nás doma v Komořanech. Letos se chceme poprvé zapojit do festivalu s názvem Restaurant Day (i když volíme o týden pozdější datum). Hlavní ideou slavnosti je to, že si každý může zkusit na jeden den otevřít pro své sousedy pomyslnou „restauraci“. Slavnost se bude konat na komořanském náměstíčku mezi ulicemi Kyslíková, Komořanská a Revoluce (mapa).

číst více.. 27.5. Restaurant day v Komořanech

Celý příspěvek

Snímek obrazovky 2016-10-06 v 12.00.51

Bydlíme v paneláčku s cca dvaceti byty. V takovém tom momentálně „moderním“, mezi developery oblíbeném železo-betonovo-skleněném. Nastěhovali jsme se tam před třema a půl lety proto, abychom byli blízko škole našich dětí a mohli tam jezdit na kole. Nastěhovali jsme se sem s tím, že se i v domě postaveném tak, že souseda nemusíte potkat jak je rok dlouhý, zkusíme ne pouze bydlet, ale i žít, tj. s blízkými vztahy.

číst více.. Máte společný prostor?

Celý příspěvek

DSCN9858

Dnešní blog je z pera sousedky Martiny Capinové. Týká se našeho komunitního kompostéru pod Modřanským hájem. Ten jsme domluvili v říjnu 2014 s Martinem Hladíkem z úřadu MČ Praha 12. Tenkrát nás bolelo pozorovat, jak bio-odpadky z našich domů končí v malešické spalovně (viz fotografie z našich popelnic na konci článku) a odtud v našich plicích.
Překvapilo mě, jaký zájem o kompost od samého počátku byl – skoro jako v obchodech během černého pátku. O to víc mě šokovalo, že si z našeho zastupitelského úřadu kompostér odvezli (viz fotka místa, kde kompostér stával). Ivan Tataivedoucí odboru životního prostředí u nás na radnici říká: „Důvodem je to, že se nepodařilo naplnit původní záměr, kterým bylo ekologické zpracování rostlinného bioodpadu přímo v místě jeho vzniku a využití vyrobeného kompostu k aplikaci do půdy v okolí kompostéru  bez nutnosti jeho převážení“. Rozumím mu, ale říkám si, čí zájmy ti naši zastupitelé vlastně zastupují, když ty naše ignorují.
Mimochodem „komunitní kompostér“ plní nejenom ekologickou funkci (tj. pomáhá, abych drancovali přírodu míň, než ji dnes drancujeme), ale jak vyplývá z názvu je dalším místem, kde do sebe mohou „narazit“ sousedi, prohodit pár slov, poznat se a udělat zase o krůček dál od anonymního sídliště, kam se jezdí přespávat k domovu, kde se žije…. Dále už jen text Martiny Capinové.

číst více.. Kde kompost můj?

Celý příspěvek

postak3

(Pozn. editora k textu Evy Rybníčkové). Sousedka Eva si v dnešním blogu všimla, jak velký vliv na sbližování lidí u nás v Komořanech má Česká pošta. Mně osobně díky tomu došlo, jak důležité může být povolání „pošťáka“ pro budování komunit a nezávislosti na státu a na korporacích. V dnešní odcizené době, kdy si většina lidí hledí svého, je pošťák (a dnes už i další doručovatelé) už vlastně jediným člověkem, který pravidelně na živo „narušuje“ klid domácností, do kterých se tak rádi zavíráme. Není to tak dávno, co k lidem chodil ještě i lékař, brusiči nožů a nůžek, podomní prodejci všeho možného a samozřejmě sousedé. To nás nutilo k interakci, cvičilo nás to v komunikaci, rozvíjelo to vztahy a přispívalo to k pocitu, že jsme doma opravdu doma. Ty doby jsou pryč a nám tak už zbývají jen ti doručovatelé, kteří mohou pojmout svoji práci jako „práci“ (a nechávat nám tak ve schránce třeba papírek s nápisem „adresát nezastižen) nebo jako „poslání“ (a najít například souseda, který nám pak balíček později předá). Já jsem šťastný, že žiju ve čtvrti, kde máme poštmistra, který své povolání pojal právě jako poslání.  číst více.. Blízký soused, co nebydlí v Komořanech

Celý příspěvek