Jak se zastupitel za ODS na Praze 7 rozhodl vyrubat les v Komořanech

Mapka ZMK

V dnešním blogu si přečtěte o jedné fascinující, zároveň ale velmi ilustrativní developerské kauze. Samozřejmě, že u nás v Komořanech.

Býval to tu u nás dlouho takový zapomenutý kout Prahy. Ani developeři o něj dlouho nestáli. Pak se ale rozkřiklo, že jsou tu ještě nějaké louky a lesy, a že je to vlastně stále ještě Praha – dokonalá kombinace pro marketing moderní developerské firmy: “Sen o vlastním bydlení v zeleni s dobrou dostupností do Prahy” jde dnes na dračku. A tak se z Komořan stal jednu chvíli hotový Klondike, o který začalo soupeřit hned několik developerských firem najednou. Slabá či spíše spřátelená státní správa šla v té době těmto firmám na ruku, a než bys řekl švec, rozparceloval se tu každý volný kout. Tato developerská hegemonie ve spolupráci s přílušnými úředníky byla hotová smršť.

Než si toho stačili místní občané všimnout, než spojili síly a založili Spolek pro Komořany a začali se v zastavování svého domova též hlásit o slovo, uběhl nějaký čas. Výsledkem byl ale nakonec ojedinělý (a na mnoha místech oceňovaný) proces místního participativního plánování, který se ve spolupráci s Hlavním městem Praha nastartoval debatu o budoucí podobě Komořan, do které mohli poprvé říct něco i místní občané – viz např: Jak by mohli občané rozhodovat o podobě svého domova i za dveřmi svého bytu/domu?.

Bylo opojné ten proces zažít, setkávat se se sousedy a bavit se o tom, jaké by si kdo přál Komořany poprvé tak, že tomu někdo i naslouchal. Byla to taková chvilková, ale o to krásnější iluze toho, že i drobný občan má – vedle zdánlivě všemocných developerů ruku v ruce s úředníky – hlas.

Byla to taková chvilková, ale o to krásnější iluze toho, že i drobný občan má – vedle zdánlivě všemocných developerů ruku v ruce s úředníky – hlas.

Výstupem byl profesionální plán z renomovaného architektonického studia, který se snažil dát zájmy občanů, developerů, investorů a místních podnikatelů do rovnováhy. Tento plán měl být závazný. Alespoň tak nám to bylo prezentováno. Plán bral v potaz to, jak už byly karty rozdané, tj. například to, že zatím největší developerský projekt pod taktovkou irského Avestusu zastavěl nejenom největší komořanskou louku, ale dokonce i vyrubal část lesa. To bylo vskutku zajímavé na vlastní kůži zažít. Tam, kde byla volně průchodná příroda, uprostřed lesa, člověk najednou narazil na plastovou pásku a později i ploty s nápisem “soukromý” pozemek (fotky viz níže).

Mimochodem, znáte původ slova soukromý? Soukromý je privátní z lat. privare, což znamená zbavit někoho něčeho. Tak tady to platí doslova. Avestus zbavil všechny ostatní nejenom obrovské louky, ale i kusu lesa.

IMG_7357

Znáte původ slova soukromý? … ze slova privátní z lat. privare, což znaemná zbavit někoho něčeho. Tak tady to platí doslova. Avestus zbavil všechny ostatní o kus lesa.

Jak pravil Tolstoj – člověk je poddajné zvíře, které si zvykne na všechno, a tak si místní zvykli a skutečnost přijali. Co také jinak, že? Naděje jsme místo toho upnuli do zmiňovaného plánu. Věděli jsme, že o víc luk nebo lesů už nepřijdeme, protože tak je to v plánu.

O to větší šok byla pro většinu sousedů nedávná zpráva, že rubání lesa bude pokračovat – nejenom zastavování luk, ale i les. Developerská firma PROINVEX pana Vavřince našla skulinu v zákonech a dost dobře možná i slabinu v lidské morálce a vznikl plán na další rubání, další rušení volně průchozí přírody a veřejných cest. 

Tato kauza ilustruje hned několik rysů ducha doby:

Prvním je komodifikace přírody a života – To je termín, který se vžil pro zabírání či privatizaci veřejného prostoru, přírody a mezilidských vztahů. Tento fenomén, kdy centralizované firmy zabírají místním lidem možnost obživy či trávení času v místě jejich domova, je hlavním faktorem ovlivňujícím pokles kvality života (o „komodifikaci“ si přečtěte na příkladu pohřebnictví zde). 

Tady všude byl ještě nedávno les. Dnes je na několika místech vyrubaný, narazíte na plot nebo na plastovou pásku s označením soukromého pozemku. Pan radní z Prahy 7 chce u nás doma na toto rubání navázat a významně v něm pokročit dál (foceno 15.1.’22):

IMG_7358 IMG_7355 IMG_7352 IMG_7351

Zadruhé – píše se rok 2022, klimatická katastrofa nabírá na obrátkách, už i dospělým lidem (nejenom dětem) je jasné, co je třeba udělat – mimo jiné právě zalesňovat krajinu. Jak může někoho napadnout ještě dnes v Evropě vyrubat les a tam postavit další luxusní „satelit“? V Brazílii za Bolsonara ještě ano. V Rusku taky ještě, ale v Evropě???

DGet5pRUIAAY0Dy

Zatřetí – zmiňovanou developerskou firmu vlastní zastupitel za ODS na Praze 7. Toto politické uskupení (ODS) bylo od počátku 90.let politickou reprezentací developerů, nadnárodních korporací a dalších velkých centralizovaných firem. I v tomto ohledu je tato kauza velmi ilustrativní. Zároveň je i mikro-ukázkou toho, co můžeme následující 4 roky od naší vlády, pod taktovkou této strany, čekat.

Začtvrté – zastupitel z Prahy 7 nezruší les u sebe doma, neboť tam by ho nejspíš hnali, musel by se odstěhovat nebo „chodit kanálama“. Někde, kde ho neznají, je to ale jiné (tak to v branži developerských firem chodí). Jak všichni víme, toto je globální trend – firma „neprasí“ u sebe doma, ale špinavou výrobu a další život ničící aktivity přenese do míst, kde jí „prasení“ umožní.

JUDr. Tomáš Vavřinec:

Snímek obrazovky 2022-01-15 v 13.48.28

Toto je ale zároveň fenomén, který se musí změnit. Pokud máme jako lidstvo přežít, je třeba se postavit krizím, které se na nás valí. Jedním z opěrných principů „nového příběhu“ bude renesance zlatého pravidla, které říká, že druhým nemáme dělat, co nechceme, aby oni dělali nám. Varianta pro developery je tato “Co nechcete, aby se dělo na vašem dvorku, nebudete dělat na dvorcích druhých.”. Je to něco o co usiluje například spolek Slušná firma.

Zlaté pravidlo developerské branže: “Co nechcete, aby se dělo na vašem dvorku, nebudete dělat na dvorcích druhých.”

Zapáté – hlavní vírou uskupení jako je ODS je „svoboda podnikání“ či též „volný trh“. Tyto strany věří, že když se bude dařit byznysu, bude se dařit všem. Je pohádka, která se globálně vypráví od nástupu tandemu Reagan-Thatcherová, v Česku pak od začítku 90. let pod Václavem Klausem. Pro tuto víru existuje mnoho názvů – jedním z častou používaných je Trickle Down Economics. Pan Vavřinec žije ve svobodné zemi, a tak si – podle tohoto přesvědčení – může stavět, co chce, kde chce. Ti, kterým hrozí třeba vyrubáním lesa (jinde ale třeba i vystěhováním) mají svobodu si stěžovat. Jenomže si všimněte kořene toho slova: My obyčejní lidé můžeme velkému byznysu jejich podnikání ztížit, ale zřídkakdy zastavit. Se svobodou, v pojetí těchto stran, je to totiž tak, že roste s množstvím peněz na účtě, majetku a konexí.

Svoboda podnikání je svobodou pro velký byznys (zde). Pro ostatní (pro malé místní firmy, pro běžné občany) je stále častěji některou z podob totality.

Zašesté, a to je moje naděje, zpráva o dalčích plánech na rubání lesa v Komořanech zastupitelem za ODS z Prahy 7, zvedla takovou vlnu odporu, že se sousedé seskupili a začali opravdu protestovat – viz např. Otevřený dopis a nespočet dalších aktivit. Z historie boje za lidská práva, víme že občanská angažovanost, je jediná cesta, jak se v evoluci lidstva posunout směrem k větší spravedlnosti a hlavně trvalosti/udržitelnosti.

PS: Kdyby někdo potřeboval připomenout, k čemu jsou stromy – tak člověk vdechuje, co vydechují stromy. Bez toho by nepřežil. Stromy pak vdechují, co vydechuje člověk. Prostě symbióza.

FJSQjTbWUAUoy_y

____________

Na Linktree najdete všechny mé články, které uveřejňuji na pěti blozích, do kterých přispívám. V případě, že čerpáte z mé práce a chtěli byste vyrovnat energie – zde je možnost poslat mi libovolný finanční příspěvek na transparentní účet číslo: 2400493472/2010. Dar za dar. Nebo, moc prosím, podpořte Slušnou firmu na misi za svobodné, zodpovědné a místní podnikání proti dnešní hegemonii green a dobrowashingu ZDE. Díky!

Tomáš HajzlerLinkTreeFBIGLiYTZprávy ze životaKnihy
Moje knihy: zde

Sdílejte: