Domov vs. noclehárna aneb bílou uvidíte teprve až na černé

IMG_8989

Bílou na bílé neuvidíte. Na černé už ale ano.
Člověk potřebuje kontrast, aby zahlédl to, co je natolik časté, že se to stalo neviditelným.
My jsme teď navštívili několik asijských bytových komplexů, které vždy do jednoho pamatovaly, kromě soukromých bytů i na společné, sdílené prostory. Viditelně vědí, že člověk potřebuje k životu víc než se jen zavřít do svého bytu.
Některé prostory a vybavení jsem nafotil. Podívejte se a porovnejte si to s fotkama našeho sídliště v Praze-Komořany.

Zde je plánek veřejných prostor v jedné z budov komplexu v jiho-malajském Johor Bahru:

IMG_1043

Povinnou položkou je, prakticky vždy, venkovní bazén.

IMG_8977

Všem sousedům k dispozici jsou místnosti pro jógu/tanec, posilovna, herna, studovna,….

IMG_8990

Co se týče venkovních prvků, kromě bazénu, je tu samozřejmě nespočet dětských hřišť, nespočet příležitostí k sezení, venkovní grily, šachové stolky,…

IMG_9011

Rozcestník, aby se v tom jeden vyznal :-)

IMG_9012 IMG_9014 IMG_9015 IMG_9016 IMG_9017 IMG_9018

Budova společného klubu sloužící celému komplexu, další společný bazén a k tomu – jako bonus – veřejná pláž…

IMG_9019 IMG_9020 IMG_9021 IMG_9022 IMG_9023 IMG_9024 IMG_9524 IMG_9526 IMG_9527

V dalších věžácích – v bleděmodrém to samé…

IMG_20200118_141545

Místnost určená k relaxaci: Relax lounge

IMG_0872IMG_0874_2 IMG_0873_2

Níže – pro černo-bílý kontrast – náš domov (Modřanský háj).
Stejně jako zmiňované asijské komplexy byly – alespoň podle marketingu – lidem prodávány primárně jako „ideální rodinné bydlení“, tedy domov a ne „investice“ či „místo k přespávání“. Domov – jak známo – vzniká tam, kde existují vazby mezi lidmi. Vazby vznikají tak, že do sebe lidé „narážejí“, a to především ve společných prostorách – ať už uvnitř nebo venku.

Jenomže – a tady je jeden háček – v Modřanském háji praktický žádné společné/veřejné prostory nejsou. V bytových domech jsou sice sdílené garáže, chodby a odpadková místnost – ale ani jedna z těchto možností tu není primárně od toho, aby se tam lidi potkávali. Venku není žádné dětské hřiště, je tu jen několik betonových kvádrů, na které by se snad dalo sednout a několik laviček, které jsou ovšem v místech, kde se vám moc vysedávat nechce.

Mrkněte na několik příkladů marketingových sloganů našeho sídliště, kterým Avestus (developerská společnost, která sídliště staví) byty a domy lidem prodává:

Snímek obrazovky 2016-04-03 v 15.12.03 Snímek obrazovky 2017-04-12 v 8.22.34 Snímek obrazovky 2017-04-12 v 8.22.46 Snímek obrazovky 2017-05-05 v 9.13.54 Snímek obrazovky 2017-05-06 v 22.58.36 Snímek obrazovky 2017-05-15 v 8.20.17

Co inzerát, to domov – ideální k bydlení.
Takový Krejcárek, to je jiná. Ten svoje byty nabízí na byznys. V takovém případě, žádné společné prostory nejsou třeba:

Snímek obrazovky 2019-05-10 v 8.46.19

Tolik k marketingu Modřanského háje…

Nyní realita: Fotky společných prostor, které jste si mohli prohlédnout výše, zde nejsou, neboť – jak už jsem psal, nejsou. Prohlédněte si exteriéry – ty jsou jediné společné. Tam se potkat můžem … abychom navázali vazby a vytvořili ono ideální, marketingem Avestusu slibované, bydlení.

IMG_7588 IMG_7589 IMG_7591 IMG_7594 IMG_7595 IMG_7596 IMG_7598 IMG_7599 IMG_7600 IMG_7601 IMG_7603

P.S.: Všimli jste si těch pustých ulic? V českých městech máte většinu času pocit, že někdo vyhlásil zákaz vycházení – psal jsem o tom minule v: Fenomén Mareš vs. Kaufland aneb, jak místní nezávislé obchody proměňují čtvrť.

Co s tím? Je možné proměnit noclehárnu na domov, když už je sídliště postavené se 100% soukromých bytů a 0% společných, veřejných, sdílených prostor? Co myslíte?

Sdílejte: