Bílou na bílé neuvidíte. Na černé už ale ano.
Člověk potřebuje kontrast, aby zahlédl to, co je natolik časté, že se to stalo neviditelným.
My jsme teď navštívili několik asijských bytových komplexů, které vždy do jednoho pamatovaly, kromě soukromých bytů i na společné, sdílené prostory. Viditelně vědí, že člověk potřebuje k životu víc než se jen zavřít do svého bytu.
Některé prostory a vybavení jsem nafotil. Podívejte se a porovnejte si to s fotkama našeho sídliště v Praze-Komořany.
Zde je plánek veřejných prostor v jedné z budov komplexu v jiho-malajském Johor Bahru:
Povinnou položkou je, prakticky vždy, venkovní bazén.
Všem sousedům k dispozici jsou místnosti pro jógu/tanec, posilovna, herna, studovna,….
Co se týče venkovních prvků, kromě bazénu, je tu samozřejmě nespočet dětských hřišť, nespočet příležitostí k sezení, venkovní grily, šachové stolky,…
Rozcestník, aby se v tom jeden vyznal :-)
Budova společného klubu sloužící celému komplexu, další společný bazén a k tomu – jako bonus – veřejná pláž…
V dalších věžácích – v bleděmodrém to samé…
Místnost určená k relaxaci: Relax lounge
Níže – pro černo-bílý kontrast – náš domov (Modřanský háj).
Stejně jako zmiňované asijské komplexy byly – alespoň podle marketingu – lidem prodávány primárně jako „ideální rodinné bydlení“, tedy domov a ne „investice“ či „místo k přespávání“. Domov – jak známo – vzniká tam, kde existují vazby mezi lidmi. Vazby vznikají tak, že do sebe lidé „narážejí“, a to především ve společných prostorách – ať už uvnitř nebo venku.
Jenomže – a tady je jeden háček – v Modřanském háji praktický žádné společné/veřejné prostory nejsou. V bytových domech jsou sice sdílené garáže, chodby a odpadková místnost – ale ani jedna z těchto možností tu není primárně od toho, aby se tam lidi potkávali. Venku není žádné dětské hřiště, je tu jen několik betonových kvádrů, na které by se snad dalo sednout a několik laviček, které jsou ovšem v místech, kde se vám moc vysedávat nechce.
Mrkněte na několik příkladů marketingových sloganů našeho sídliště, kterým Avestus (developerská společnost, která sídliště staví) byty a domy lidem prodává:
Co inzerát, to domov – ideální k bydlení.
Takový Krejcárek, to je jiná. Ten svoje byty nabízí na byznys. V takovém případě, žádné společné prostory nejsou třeba:
Tolik k marketingu Modřanského háje…
Nyní realita: Fotky společných prostor, které jste si mohli prohlédnout výše, zde nejsou, neboť – jak už jsem psal, nejsou. Prohlédněte si exteriéry – ty jsou jediné společné. Tam se potkat můžem … abychom navázali vazby a vytvořili ono ideální, marketingem Avestusu slibované, bydlení.
P.S.: Všimli jste si těch pustých ulic? V českých městech máte většinu času pocit, že někdo vyhlásil zákaz vycházení – psal jsem o tom minule v: Fenomén Mareš vs. Kaufland aneb, jak místní nezávislé obchody proměňují čtvrť.
Co s tím? Je možné proměnit noclehárnu na domov, když už je sídliště postavené se 100% soukromých bytů a 0% společných, veřejných, sdílených prostor? Co myslíte?
Tomáš Hajzler: LinkTree, FB, IG, Li, YT, Zprávy ze života, Knihy
Moje nová kniha: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti