Včera jsme, se třiceti sousedy, večeřeli zase na chodbě našeho paneláčku. Vlastně je to už taková tradice nebo možná souběh dvou. V tomto období totiž pečeme každoročně husy a dosud jsme je  jedli u někoho v bytě. Vloni jsme už ale jednou večeřeli na chodbě a byl to velký zážitek, a tak jsme se letos rozhodli uspořádat na chodbě i ty husy.

Mně to vždy přijde jako takové malé kouzlo, když se prázdná chodba nebo ulice plná aut promění na nějakou slavnost (viz např. Provence v Komořanech), kde jsou z ničeho nic lidé, kterým je spolu dobře, nikam nepospíchají, jen prostě žijí.

Být obklopen blízkými lidmi je naprostý základ pro pevné zdraví a šťastný život. Všude, kde se na této planetě dožívají lidé nadprůměrného věku, (např. tzv. Blue Zones) je to mimo jiné i proto, že žijí v úzce propojené komunitě blízkých lidí.

My žijeme v části světa, kde se podařilo tyto principy dobrého života, utajit :-). Spíše než na pevné vztahy věříme ve „vztahy tekuté“.  Upřednostňujeme věci, pohodlí a zážitky, za kterými z domova velmi často odjíždíme. Tam, kde máme adresu, dnes většina lidí pouze přespává, neboť na život během pracovních dní někde vydělávají a během víkendů, svátků a dovolené si ho jinde „užívá“.

Žít v anonymitě a odjíždět za životem, kam se člověku zachce, může být v období mezi pubertou a středním věkem lákavé, ale zeptejte se dětí a starých lidí, co je to život. Většina vám potvrdí, že blízcí lidé a život tam, kde se bydlí, jsou prostě nejvíc. Tam, kde je anonymita, tam je stres, osamělost, závislosti (třeba na sociálních sítích) a zpravidla i vyšší zločinnost. Třeba se jenom v bytovém domě ztrácejí věci nebo se vám do domu někdo pokouší vloupat nebo se ve čtvrti podivujete nad vandalismem (jako my momentálně u nás ve škole).

Lék na anonymitu, tj. osamělost, stres a zločinnost je z cizích lidí udělat blízké. To se dělá jednoduše tak, že lidi seznámíte. Dát si společně něco k jídlu nebo k pití je snad nejpřirozenější způsob. Možná se podívejte na video na konci tohoto blogu – a bude vám rázem jasné, proč je to důležité a jak na to. Nebo si přečtěte Rozšířenou rodinu nebo Manifest disfrutalismu. To je o tom.

Jo a včera to bylo tak, že si každý přinesl své jídlo i nádobí. Společně jsme připravili pouze stoly. Podívejte se na pár fotek níže.

Včera jsme si půjčili od sousedů lavice a stoly, ty jsme nejprve složili u nás:

Takhle vypadá naše chodba za normálního „rozsvíceného“ stavu :-)

Z příprav:

A takhle už to vypadá…

A chvíli před zavíračkou:

A tohle byla naše prvotní inspirace – zde.

Tomáš Hajzler: LinkTree, FB, IG, Li, YT, Zprávy ze života, Knihy
Moje nová kniha: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti