Dvanáct (utajovaných) faktů o supermarketech, které by mělo znát každé dítě

DSCN9677

V Komořanech se začal stavět supermarket (Billa).
Považuji to za mimořádně nepoučené rozhodnutí, které s velkou pravděpodobností a na dlouhá léta sníží kvalitu života v této pražské městské části. Protože se tématu vlivu supermarketů na kvalitu života už mnoho let věnuji, rozhodl jsem se sepsat dvanáct faktů o supermarketech, o kterých se ve většinové společnosti nediskutuje, a které jsou přitom pro tématiku další expanze marketů naprosto zásadní. Smyslem tohoto textu je přispět do – tolik potřebné – diskuze o podobě našeho domova. Pro zjednodušení se věnuji pouze tématu potravin.

Na úvod je třeba připomenout, že supermarket je americký vynález. Spojené státy jsou tak ve vývoji tohoto způsobu distribuce potravin logicky nejdál. Na jejich příkladu je tak možné pozorovat nejlépe, jaký vliv má supermarket na město, kde působí. Nejdál zatím došla světová jednička „malo“obchodu Wallmart, který se po více než půlstoletí existence dostává stále častěji do situace, kdy město „vybydllí“ až do té míry, že v jeho obchodech už nemá kdo nakupovat. Přečtěte si například: The New Way That Walmart Is Ruining America’s Small Towns.

Fakt č. 1: Fenomén vybydlení – Hyper, super a další markety jsou vlastněné nadnárodními korporacemi (Billu vlastní REWE Group), jejichž úkolem je vytěžit hodnotu od zaměstnanců, zákazníků a komunit, kde působí. To je důvod, proč existují. Jejich úlohou není rozvoj míst, do kterých přichází. Billa bude tedy v Komořanech proto, aby tu prodala, co možná nejvíc za co možná nejmíň. Nic víc, nic míň. Fenomén vystihuje trefně fotografie níže – s následujícím textem: „Když nakupujete od malého nezávislého podnikatele, nepřispíváte nějakému anonymnímu generálnímu řediteli na to, aby si koupil třetí chatu. Přispíváte malé holčičce na taneční kroužek, malému klukovi na týmový dres a mámě s tátou na jídlo, které večer přinesou na stůl.“  

DIAkF6mW0AEbsac.jpglarge-1024x1024

Fakt č. 2: (P)otraviny, ale ne jídlo – Podstatné je to, že supermarkety jsou součástí agroprůmyslového komplexu, v kterém jde o vše možné, jen ne jídlo. Někdo tomu říká chemo-potraviny, jiný (p)otraviny. Michael Pollan, který se tématu celoživotně věnuje, používá termín „Poživatelné náhražky jídla“. Jeden příklad toho, jak se z jídla staly potraviny: Rohlíky. Bývala to mouka, voda, kvasnice, sůl a pak mák nebo kmín. Dnes je to více než třicet látek.

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 10.54.11

“Když krmíme zeleninu ze supermarketu kozám, tak to buď nežerou nebo nám z toho onemocní. Koza je citlivé zvíře a pesticidů je na kozy v dnešní zelenině příliš.”, Vlado Maslák, OZ Dobrý Pastier

Lidí, kteří na téma chemopotravin upozorňují, je nespočet. Zde jsou tři příklady za všechny. První je Yvon Chouinard, zakladatel jedné z nejobdivovanějších firem planety Patagonia říká:

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 10.34.47

Filozof Frithjof Bergmann hovoří sice obecně o svobodě, která ale mezi regály marketů získává na obzvláštní hořkosti:

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 10.32.46

Dalajlámu netřeba představovat:

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 10.39.17

Fakt č. 3: Markety vs. nezávislé obchody – neporovnatelná kvalita zboží a služeb – Z lidské podstaty vychází i další fakt, a to – že prodáváme-li něco lidem, které známe, dáváme si mnohem víc záležet. Taková je prostě naše biologie. Pokud obchody provozují „sousedé pro sousedy“, tj. vy znáte vašeho pekaře nebo hokynáře, nabídka zboží i služeb je zpravidla o několik úrovní kvalitnější než v anonymním marketu. Žádné staré maso, potraviny neznámého původu v toxických obalech. Už z podstaty, soused souseda neošidí – více viz: Podpora místních obchodníků jako klíčový krok k přechodu k prosperující společnosti

Fakt č. 4: Koloběh pesticidů – „Normální“ potraviny dnes znamenají potraviny vysoce chemicky „ošetřované“ (Mimochodem, všimli jste si všech těch eufemismů jako např. ošetřované, normální, konvenční,…?). Kromě toho, že si dnes pesticidy kupujete jako běžnou součást většiny potravin (vlastně je dostáváte k nákupu jako bonus), každým nákupem těchto potravin hlasujete i pro styl zemědělství, postaveném na chemických látkách, které mají stejné či podobné složení jako chemické zbraně používané v druhé světové nebo vietnamské válce. Každým nákupem přispíváte tedy i k tomu, že nám dnes z kohoutku tečou i pesticidy: Varovná studie ČHMÚ: Většina podzemní vody v Česku je znečištěna nebezpečnými pesticidy. Experti je našli i ve zdrojích pitné vody. Pokud nevěříte, podívejte se do technických listů nejběžnějších pesticidů.

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 11.17.50

Fakt č. 5: Více aut = horší zdraví & více osamělosti – Zboží se do supermarketů zaváží kamiony a dodávkami. Zaměstnanci přijíždějí zpravidla auty. Zákazníci přijíždějí též většinou auty. 99% aut = zážehový či častěji vznětový motor. Každé další auto znamená další toxické splodiny. Každé další splodiny znamenají větší výskyt alergií, astmatu, genetických poruch nebo rakoviny – více viz: Do školy na kole nebo pěšky. Rozhodně ale ne autem. Každé další auto znamená ale i méně lidí na ulici, tj. méně interakce a tedy méně toho jemného lidského přediva, které dělá prázdnou ulici či čtvrť místem, v kterém pulsuje život – viz např. Co takhle zrušit zákaz vycházení?

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 10.45.50

Fakt č. 6: Nedůstojná práce – Čestli jste třeba reportáž třeba Saši Uhlové z Alberta: Neviděla jsem vyrůstat svého syna? Nebo viděli jste dokument Hypermarket – pán a otrok – níže?, nebo jste slyšeli o menstruačních čelenkách? nebo nejlépe jste v korporaci provozující supermarkety byli sami dlouhodobě zaměstnaní na nejnižších příčkách hierarchie? Pak víte, že většina zaměstnání spadá do kategorie nedůstojné, prekarizované práce „na hovno“ (terminus technicus).

 

Fakt č. 7: Iluze výběru – V Komořanech donedávna fungovala sámoška, kterou provozoval český řetězec Hruška. Jenomže většina sousedů jezdila raději za vidinou akcí do modřanském Kauflandu, Billy a Lidlu. Hruška proto zkrachovala. Do marketů se chodí za akcemi (tj. za iluzí úspor), ale i za větší nabídkou (za iluzí širší nabídky). Ano, i to je iluze, neboť valná většina nabídky marketů pochází od několika málo nadnárodních korporací, případně od korporací vlastněných místními oligarchy. „Příspěvek na třetí chatu ředitelů korporací“, tj další odsávání hodnoty z míst, kde markety působí, se tu tak ještě násobí. (viz Podpora místních obchodníků jako klíčový krok k přechodu k prosperující společnosti)

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 10.56.14

Fakt č. 8:  1/3 jídla se vyhodí – V lednu jsem strávil týden v jednom klášteře uprostřed Slovenska, který provozují lidé bez domova. Až šedesát procent toho, čím se tam místní obyvatelé stravují, je vyhozené jídlo ze supermarketů. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem na vlastní oči viděl rozsah toho, o čem jsem do té doby jenom slyšel. Sklad v klášteře praskal ve švech … třeba i mandarinkami, kokosovými ořechy a dalším tropickým ovocem. Přijel kamión prošlé zmrzlé pizzy, absurdní kamión prošlé minerálky z Řecka (kde mají problémy s vodou) nebo nejabsurdnější dodávka prošlého hrášku z Keni. A to nemluvím o vyhazování ještě předtím, než se potraviny dostanou na pulty obchodů.

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 11.04.50

Fakt č. 9: Výroba supermarketových potravin = až 30% CO2, metanu a dalších plynů, které mění klima. Změna klimatu = extrémnější počasí = častější a hrozivější sucha a záplavy, více uprchlictví a další vzrůst populismu omezující naše svobody a mír.

Snímek obrazovky 2018-03-13 v 11.12.37

Kdo nemáte vlastní zkušenost a ani si ji neplánujete udělat, zkuste zalistovat třeba Farmagedonem. To je exkurze, která může rozhodování o podpoře další expanze supermarketů zásadně změnit:

farmagedon-3D

Fakt č. 10: Toxické obaly – Nevím, jak moc kdo víte o malé bezobalové revoluci, která se v Česku děje, kterou odstartovala skupina okolo Bezobalu.org a která dnes znamená, že se v Česku týdně otevírá minimálně jeden bezobalový obchod – viz Česká bezobalová mapa. Díky tomuto hnutí vzniká funknční alternativa systému marketů. A je to právě i toto hnutí, které upozorňuje na toxicitu jednorázových plastových obalů – např. na to, že dnes už i novorozeňata mají v krvi stovky toxických, zdraví ohrožujících látek. Právě supermarkety jsou tahouny jednorázových platových obalů.
V supermarketech najdete stále častěji i podobné absurdity produkující tuny zbytečných plastových obalů ničících naše ekosystémy a naše zdraví:

3bfa280-30701-banany-0d0100000-0d0495356-0d9940000-0d9071207-sector_668x376-crop

Fakt č. 11: Manipulativní marketing & letáky – Supermarkety jsou mistry ve vytváření iluze o šíři a výhodnosti nabídky. Akce střídá akci, tzv. slevy jsou v této branži nosnou prodejní technikou. Když byste si ovšem porovnali ceny potravin z běžné Billy (nebo jiného marketu) s cenami, které byste zaplatili za skutečné jídlo u nezávislého obchodníka, možná byste se divili. Jeden příklad, který jsem si otestoval na mnoha místech naší planety. Tyto řádky píšu ve španělském Cádizu, kde kupuji u místního pekaře tři bagety za 1 euro. V Carrefouru, o blok dál, mají jednu bagetu za euro. Samozřejmě ten hlavní rozdíl je ale v tom, že bageta z Carrefouru je z rozmražovaného polotovaru vč. dochucovadel, urychlovadel kynutí, dobarvovadel, ovoňovadel, prodlužovadel životnosti a dalších toxických látek, navíc ve zbytečném pytlíku s potiskem, s igelitovým průhledem. K tomu dostanu dioxinovou účtenku, která hned u kasy mizí v koši. Náš pekař používá mouku, vodu, sůl a kvasnice a do sáčku mi to necpe. Úsměv a pár milých slov navrch.

Fakt č. 12: Demokracie v ohrožení – Supermarkety, tak jak dnes fungují, jsou demokracii ohrožující instituce. Tlačí drobné dodavatele až do situace, kdy buď prodělají nebo jsou nucenit šidit, aby je market přijal. Tlačí je ale i do používání chemie, do „standardizace“ (model „jedno jablko jako druhé“), do vyhazování toho, co nevyhoví standardu, tj. do dalšího plýtvání, do používání nadbytečných obalů, požaduje se placení regálného. Stejně tak platí, že když přijde na městkou část manažer Billy, jeho hlas má několikanásobně vyšší váhu než hlas můj nebo dalších občanů. K tématu si přečtetě: K čemu je ekonomická demokracie? nebo se jako příklad podívejte na strukturu obchodu s potravinami v Holandsku (detaily zde) – Jídlo od 65 tisíc farmářů se k 16,7 milionům lidí dostane přes 5 firem/lidí:

Snímek obrazovky 2018-05-01 v 9.25.36

Tolik dvanáct základních fakt/rizik, o kterých by měl vědět každý člověk, který rozhoduje o otevření nového supermarketu (či uzavření stávajícího). Jsou to rizika zcela zjevná a zásadní, život ohrožující. Alternativy přitom existují. Je to především podpora místních drobných obchodníků. Spolek pro Komořany právě s tímto počítá v územní studii, o které se bude jednat 19.3. v Majlu zde. Přijďte a zapojte se do debaty o tom, jak byste si představovali svůj domov. Další, velmi funknční variantou je založení KPZky, kdy se spojí několik rodin a domluví se s lidmi, kteří jídlo pěstují či chovají napřímo, bez prostředníků. V Modřanech existuje KPZ Modřany, což je symbióza zhruba čtyřiceti modřanských/komořanských rodin se Svobodným statkem a dalšími pěstiteli a chovateli. A protože tento blog píšu ve Španělsku, po měsíčním pobytu v Maroku (viz zde), vím že cest k jídlu a dalším potřebnostem je mnohem, mnohem víc než bychom si mohli myslet. Pojďme je hledat!

K tématu doporučuji: Supermarkety vs. nezávislí obchodníci
Podpora místních obchodníků jako klíčový krok k přechodu k prosperující společnosti
Šestnáct rozdílů mezi Marokem a Španělskem aneb na kontrastech je vidět i to neviditelné
Podpoř svého vinaře
Podpoř svého kavárníka
Balíček knih: Nesnesitelná lehkost nakupování aneb Vše, co jste chtěli vědět o super/hyper-marketu ve vaší obci a báli jste se zeptat

super-a-hyper-markety-nesnesitelna-lehkost-nakupovani-1920-size-frontend-product_detail-v-1

Sdílejte: